Kvalitní krmivo/granule pro psy - jak jej rozpoznat?

Pro dobrou orientaci na trhu s krmivy pro psy potřebujeme nepřebernou řadu znalostí z krmivářství, chemie, zdravovědy, ale nepochybně i chovatelské zkušenosti, pozorovací schopnosti, a také cit.

V České republice je chována jak řada plemen uznávaných FCI, národních plemen, ale velkou část tvoří různí kříženci všech velikostí a váhových kategorií. Každé plemeno má určitý historický původ (vzniklo na určitém území a v určité době) a právě z tohoto vyplývají různé potravinové nároky.

Například krmiva s obsahem mléka nevyhovují japonským plemenům, velkým plemenům bychom neměli podávat krmiva s vysokým obsahem tuků a proteinů, vysoko-proteinová krmiva a krmiva v kategorii Performance nejsou vhodná pro psy, kteří nemají téměř žádnou zátěž. Nevhodně zvolená krmiva zatěžují trávicí systém psů a u fen mohou dokonce vést ke spouštění nežádoucích laktací.

Zákon o krmivech ukládá povinnost deklarace každého krmiva a tu obvykle najdeme na zadní straně obalu. Zde bychom také měli najít tyto důležité údaje: procentuální zastoupení bílkovin (N-látek), tuků, popelovin, vlákniny či kolik procent vlhkosti toto krmivo obsahuje. Samozřejmostí by měl být i obsah vitamínů. Ani tyto důležité jakostní znaky Vám však nedají skutečný obraz o kvalitě Vámi zvoleného krmiva. O tom mnohem výstižněji vypovídají až údaje o složení.

Jste ochotní zaplatit za 15 kg balení krmiva v líbivém obalu s takovouto deklarací složení: obiloviny, cukry, tuky a výrobky živočišného původu? Doporučujeme si koupi takového krmiva dobře rozmyslet.

Chcete-li dát svému pejskovi to nejlepší, ale nejste si jistí, jestli je Vaše volba správná, postupujte podle těchto zásad:

1)      DEKLARACE KRMIVA

Superprémiové krmivo by nemělo mít na prvním místě uvedeno obilí (výjimka je snad jen krmivo light pro seniory). Na prvním místě bychom tedy měli nalézt deklaraci typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. Rozhodně bychom neměli nalézt vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty atd. Tato krmiva lze řadit v lepším případě mezi prémiová. Tomu by měla samozřejmě odpovídat i výrazně nižší cena. Velice podezřele se jeví označení, ze kterého lze vydedukovat, že v každé z granulí je ukryto nejmíň celé kuře. Tyto informace bývají většinou velice volným překladem označení uvedeného v angličtině či jiném jazyku.

2)      ŘAZENÍ SUROVIN

Na etiketě by měly být suroviny řazeny sestupně za sebou. Můžeme říci, že na prvním místě by tedy měla být surovina, které je v krmivu obsaženo nejvíce, na druhém místě tedy bude ta, které je po první nejvíce atd. Až na druhém nebo dalším místě v pořadí se mohou objevit obiloviny. Ale i ty by měly být jednoznačně deklarovány, např. pšenice, kukuřice, rýže, oves, ječmen, atd. Označení typu: vedlejší produkty rostlinného původu, rostlinné deriváty, obiloviny apod. můžeme považovat za zamlženou deklaraci. Argumenty typu „výrobní tajemství“ atd. jsou zde absolutně neobstojné. Toto vše umožňuje výrobci krmiva i to, že použije jakékoli obiloviny, většinou však ty nejlevnější, které se na trhu dají sehnat. Nebezpečí, že si nakonec koupíme pokaždé vlastně úplně jiné krmivo, tedy rozhodně existuje. 

Pojem sója, sójové boby nebo sójový olej se mezi rostlinnými produkty často objevuje, tato surovina se však v krmivu chová velice zajímavě. V deklaraci ovlivňuje dvě položky-bílkoviny (N-látky), jejichž obsah přidáním sóji prudce vzrůstá. Pokud se sója objeví v krmivu jako vstupní surovina, lze s výrazně menšími náklady vyrobit krmivo s vysokým množstvím proteinů (30% a více), které jsou pro psa hůře stravitelné. Dalším zázrakem je to, že se v krmivu zvedne množství tuků. A protože pes je masožravec, je jasné, že rostlinné tuky pro něj nejsou ani zdaleka tak prospěšné a užitečné jako tuky živočišné. Proto není důležité množství proteinů a tuků, ale kvalita vstupních surovin.

Pokud budete při vybírání krmiva postupovat tímto způsobem, velká řada krmiv tímto sítem neprojde a o to snadnější pak bude výběr toho správného krmiva pro Vašeho psa.

Orientace v oblasti zchutňovadel už bude složitější. V podstatě to můžeme přirovnat k pití rumové esence místo pravého rumu. Přidávají se běžně i do krmiv pro dobytek. Tímto způsobem může být použita i krmná sůl, proto by kvalitní krmivo mělo obsahovat co nejnižší procento soli.

Většina krmiv (tvářících se jako kvalitní) uvádějí, že obsahují vyvážené množství nenasycených mastných Omega 3 a Omega 6 kyselin. Zdrojem Omega 3 kyselin je ve většině případů lněné semínko, což není ideální varianta. Pokud porovnáme lněné semínko a rybí moučku, rozhodně zvítězí druhá varianta, která je pro psa optimálnějším a využitelnějším zdrojem Omega 3. Cena krmiva pak logicky vystoupá výš než s první variantou. Množství Omega 3 kyselin, jejichž zdrojem je ryba nebo lněné semínko, může být srovnatelné, prospěšnost pro zdraví Vašeho psa však různá.

Alergeny

Alergeny jsou věčným problémem nejen u lidí, ale také u psů a laik si s nimi mnohdy neví rady. V některých krmivech se vyskytují ve větším a v některých v menším množství. Můžeme mezi ně zařadit již výše zmiňovanou sóju, chemické konzervanty, mléko, vajíčka, pšeničný lepek, potravinářská barviva atd. Pro zdravého psa je to překonatelným problémem, ovšem pro citlivé psy postačí i velmi malá koncentrace a velký problém je na světě. Proto je nejlepším řešením se takovýmto alergenům vyhýbat a volit krmiva s co nejmenším obsahem těchto látek. O problému sóji jsme se již zmiňovali a podle celosvětového trendu by se v superprémiových krmivech neměly používat ani chemické konzervanty. Ovšem u krmiv prémiových nebo nižších řad se jim samozřejmě nevyhneme. A jsme opět u výrobních nákladů, které způsob konzervace zásadně ovlivňuje. Vajíčko je totiž ideálním zdrojem bílkoviny, ale je to také jeden z nejčastějších zdrojů alergií. Nejste-li si tedy jistí, zda je váš pes alergik či nikoli, raději se krmivu s obsahem vaječné bílkoviny vyhněte. Žádný problém to ovšem není pro zcela zdravého psa. 

Spoustu psů trápí alergie na pšeničný lepek. Pšenice se sice dá nahradit třeba kukuřicí, ale problémem je stravitelnost různých druhů obilovin, které ovlivňují celkovou stravitelnost krmiva. Například stravitelnost rýže je 72%, kukuřičného lepku 68%, pšenice 60% a kukuřice 54%. Z toho je zřejmé, že čím víc obilovin krmivo obsahuje, tím je jeho stravitelnost nižší. 

V krmivech se mohou vyskytovat také potravinářská barviva, a to i v těch „nebarevných“. Některé firmy je používají k sjednocení barvy granulí. Když pak porovnáte tato krmiva s krmivy vyráběnými na čistě přírodní bázi, na první pohled uvidíte rozdíl - u těchto granulí se totiž barvy mohou lišit, protože jsou ovlivněny druhem použitých vstupních surovin. Například u amerických a kanadských granulí se často jako zdroj vlákniny používá červená řepa. Granule pak dostanou jinou barvu z řepy vypěstované v Kalifornii a jinou barvu z řepy ze Sasketchewanu. Je to podobný případ jako pěstování jedné odrůdy vína v různých lokalitách - každá sklizeň se pak bude lišit ve svých specifických vlastnostech.

Co se týče často skloňovaného obsahu betakaroténu, můžeme opět všeobecně říct, že stejný druh rostliny pěstovaný v různých lokalitách bude mít různý obsah této látky. Čím náročnější podmínky bude mít rostlina pro svůj růst, tím bude mít obsah betakaroténu vyšší. To znamená, že čím více krmivo obsahuje rostlinných složek, tím vyšší bude mít obsah betakaroténu. Můžeme tedy předpokládat, že z pohledu na menší množství obsahu betakaroténu v krmivu bude výhodnější používat krmiva, u kterých tvoří rostlinnou složku bramborové úsušky nebo rýže. U obiloviny, které mají samy o sobě nažloutlou barvu, nalezneme větší obsah betakaroténu - toto se dá dokázat různými pokusy. Bohužel, musíme brát jako holý fakt, že nemůžeme uvěřit někomu, kdo nám bude tvrdit, že zrovna jeho krmivo betakarotén neobsahuje. Pokud tedy po granulích srst Vašeho psa zčervená, bude nejlepší, když se začnete zajímat o jinou variantu krmiva. Pokud bude Vaše volba správná, červená barva ze srsti vymizí.

Pokud chce mít výrobce krmiva úspěch na trhu, musí se jakýmsi způsobem odlišovat. Často se proto setkáváme s tvrzením, že ta či ona surovina dává jeho značce výjimečné vlastnosti. Toto se samozřejmě nedá zpochybňovat, ale musíme se na věc dívat komplexně. Pokud tedy bude na krmivu uvedeno, že obsahuje např. L-carnitin a zároveň naleznete deklaraci typu: vedlejší produkty živočišného původu, rostlinné tuky atd., jaký to pak bude mít význam? Ano, většinou pouze ten reklamní a celkovou kvalitu a hodnotu krmiva to bohužel nevylepší.

Pokud tedy budete vybírat krmivo pro Vašeho psa, měli byste se rozhodovat podle těchto výše uvedených kritérií. Musíte však počítat s tím, že cena takového kvalitního krmiva bude vyšší, nemusí však být přemrštěná. Tu samozřejmě ovlivňuje jak kvalita samotného výrobku, tak reklama. Reklamu musí vždy někdo zaplatit a kdo, to je zcela jasné - zákazník.  Zde funguje určitá úměra ve vztahu kvalita a cena. Drahé totiž může být i méně kvalitní nebo nekvalitní krmivo s velkou a zajímavou reklamou.

Musíme si tedy uvědomit, že pořizovací cena psa je ten nejmenší náklad, který s ním budeme mít. Pokud nemáme prostředky na to, abychom mohli opravdu dobře nakrmit velkého psa, tak si raději pořídíme střední nebo menší plemeno. Máme-li doma psů několik, pak bychom měli zvážit, kterou cestou se dáme - jestli krmit několik psů špatně nebo raději jednoho, ale dobře.

Přejeme šťastnou ruku při výběru krmiva pro Vašeho psího kamaráda.